Kytara - Levá ruka

PAŽE:  Vycházejme z toho, že držíte správně nástroj-kytara pevně sedí v klíně, pravý loket leží na lubu a hlavice s kolíčky je zhruba ve výši vašich očí. Levou paži spusťte úplně volně podél těla. Pak ji v lokti ohněte a prsty volně přiložte k hmatníku. Pozor, paže od ramene k lokti je přitom stále uvolněná a visí. Tuto pozici se snažte si uchovat i později při hře. Loket se může trochu zvednout od těla jen v náročnějších místech- roztažených hmatech, rychlých a vzdálených výměnách poloh, hraní kolem dvanácté polohy a výše a podobně.

DLAŇ:  Levý palec leží bříškem zezadu na krku. Kromě špiček hrajících prstů (s vyjímkou hmatů "barré") je to jediný bod, kde se dlaň krku dotýká. Plocha dlaně by měla být rovnoběžná s hranou hmatníku. Zkuste si teď malíčkem obejmout celý krk a sáhnout na něj zezadu. Celé předloktí je mírně překroucené. Je to trochu nepřirozené, ale zkuste si na to chvilku přivykat, je to dobrý základ pro budoucí správnou techniku.

A konečně PRSTY:  Představte si, že se s někým přetahujete za prsty. Budete-li chtít v nich mít co největší sílu, budou zákonitě co nejvíce ohnuté. To platí v určité míře i na kytaře (jen v tom nesmí být tolik síly a křečovitosti). Zprvu se snažte pokládat prsty opravdu dokonale kolmo na špičky a to VČETNĚ MALÍČKU. Chcete-li si ověřit správnost techniky hry levé ruky zkuste si chytit tento hmat. Je to akord Fis maj7.

Nebudete-li ho držet správně, nebudou prostě znít všechny tóny. Nejčastějším problémem je kolmost čtvrtého prstu, takže pod ním nezní struna G. Při nácviku tohoto hmatu si vždy párkrát vyzkoušejte sahání malíčkem zezadu na krk kytary, o kterém už byla řeč výše. Pomáhá to. Zkuste si tímto způsobem zahrát třeba akordy C a G7, které už možná dávno znáte a používáte. Mělo by to být docela obtížné. Při jejich držení by měl být čtvrtý prst schopen zahrát kdykoli kdekoli ve čtvrtém pražci.

NEHTY:  A jsme na samém konci ruky. Na rozdíl od ruky pravé, není k levé tak moc co říci. Snad jen to, že se budete muset smířit s tím, že s levou rukou moc parády nenaděláte. Zapomeňte na pěstěné nehtíky a jemnou kůžičku. Tak už to bývá, umění žádá oběti.

hmatník

Hmatník je rozdělen kovovými pražci, kterých bývá zpravidla 19 (u menších kytar 18, viděl jsem i nástroj s dvaceti). V kytarové literatuře se značí římskými číslicemi (I.V.XII....), prsty levé ruky číslicemi normálními(1, 2, 3, 4). Pro snažší orientaci při hře ve vyšších polohách jsou určité pražce na krku nějak viditelně označeny. Jsou to V. (čtvrtina struny), VII. (třetina struny), a XII (polovina) poloha. Nejsnáze se hraje kolem V.polohy; v první poloze jsou pražce daleko od sebe a hraní kolem XII polohy vyžaduje mírnou změnu polohy celé paže.

Začněte kolmým položením čtvrtého prstu třeba nejdřív v VIII. poloze. Až se "zabydlí", přidejte třetí a postupujte až k prvnímu. To vyzkoušejte na všech strunách. Budete-li poctivě kolmí, budou prsty hodně roztažené a nebude to úplně pohodlné. Když to půjde, posunujte ruku až k základnímu pražci. Nemusí to být tentýž den, dejte ruce čas na přivyknutí. Později zkoušejte jednotlivé prsty zvedat. I když je prst zvedlý, měl by se minimálně vzdálit od místa kde předtím ležel (a kde zároveň pravděpodobně brzy bude ležet zase). Napětí nesmí povolit.

Až to půjde bez soustředění, můžete si začít vymýšlet různé prstokladové vzorce. Osobně je používám jako rozehrávací cvičení a osvědčil se mi prstoklad 3 4 2 4 1 4 2 4. Začněte na šesté nejsilnější struně a přecházejte postupně výš a pak zpátky. Je to dobrá rozcvička pro levou ruku a při dostatku poctivosti jí to ze začátku bude opravdu vysilovat. Nejbližším cílem je zautomatizování této pozice ruky natolik, abyste se i při jejím zachování mohli pokoušet o postupné uvolňování od ramene až ke konečkům prstů (ikdyž ze začátku vám to bude připadat nemožné).

Autor